Všichni kdo milujete pejsky, obáváte se toho nejhoršího. Až jednou ten náš parťák, člen rodiny,kamarád do nepohody odejde z tohoto světa. Mě tato věc potkala. Nečekaně a náhle nás opustila a zanechala prázdno v našich srdcích.
Elinka byla moc vyjímečný ovčák, nejen že jsme se my dvě navzájem drželi nad vodou v jakékoliv situaci, ale dokázala si získat i kdekoho kolem sebe obvzlášť lidičky,které někdy v minulosti pokousal pes přesvědčila sama,že ona je uplně jiná vychovaná fenečka.
Svůj původ pořádně neznala ona sama natož já, ale byli jsme skvělá dvojka a vím, že žádný další pes se jí nevyrovná. Byla to naše jedinečná blbka, koza,můra a já nevím jak jsme ji všelijak nazývali i beruška, sluníčko, žabka a hlavně klackomanka a sněhová víla. Klacíky dokázala nosit nepřetržitě několik hodin a i když sotva chodila vždy na házení čehokoliv plně ožila. A když se neházelo stačil kopat sníh nebo listí a tanec se psem byl ukázkový jen se muselo dávat bacha na boty :-)) občas se jako omylem zakousla, ale já vím, že to dělala z nedočkavosti a aby jsme si jí všimly.
Udělali jsme několik zkoušek a z legrandy vyzkoušeli několik psích sportů jako je coursing, tanec se psem,trochu záchranářství, létající talíře u těch byla vždy vynervovaná ze mě, že jí to špatně hážu a zvedá je ze země, když je chytila ze vzduchu byla pyšná jak je dobrá.Hrdá byla i na své potomky, které zvládla odchovat.
A život s dítětem,které přišlo pro ní z nenadání zvládala opět na jedničku, jakékoliv změny, cokoliv pro paničku se rozdala svojí oddaností. Víc jsem si přát nemohla, jen to by tu zůstala s námi o něco déle,bylo to moc brzy Elinko a moc mi chybíš...
Přidat komentář
Komentáře
souhlasím s Radu. je to nádherné a nejedna slzička ukápla...nikdy nezapomenu